Latinsky (Ditylenchus dipsaci)
Nejtypičtějším příznakem poškození česneku je houbovatění pletiv spojené s deformacemi celých rostlin. Silně poškozeno bývá zejména podpučí, které často praská a vyrůstá z něho omezený počet kořenů. Praskání a až vyhřeznutí podpučí je typické především pro cibuli kuchyňskou.
Latinsky (Suillia univittata a S.lurida)
Larvy této mouchy vnikají mezi listy a vyžírají jejich báze. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Následkem toho se nadzemní části rostlin česneku kroutí a deformují. Pletiva poškozená larvami houbomilky jsou velmi často druhotně napadána bakteriemi nebo houbami a rostliny pak podléhají hnilobám a hynou. Hynou ale i rostliny u nichž je poškozen vegetační vrchol. Slaběji poškozené rostliny mají podstatně menší a nekvalitní cibule.
Latinsky (Sitona lineatus)
Tento "nosatý", šedohnědý, podlouhlý, 3 až 4 cm dlouhý brouk svým žírem způsobuje typické požerky na okrajích listů ve tvaru půlměsíce - tzv. zoubkování. Poškozován je především hrách, ale škodí i na bobu, fazolu, vikvích, vojtěšce a na různých druzích jetelů. K nejsilnějšímu poškozování rostlin dochází za chladného a suchého počasí již brzy na jaře (březen a duben), kdy rostliny mají pomalý růst a současně jsou ještě malé a proto i citlivější na poškození. Škodí však i larvy listopasů, které se vyvíjejí v nádorcích hlízkových bakterií na kořenech. Kromě nádorků ožírají i malé kořínky a do větších vykusují dutinky. Tím vším narušují výživu rostlin, především dusíkem. Nejvíce jsou poškozovány porosty v blízkosti zimních úkrytů brouků.
Latinsky (Leptinotarsa decemlineata)
Brouci i larvy nejprve vykusují do listů otvory, později listy okusují od okrajů. Při silnějším výskytu mohou být listové čepele až zcela zničené (holožíry). Kromě brambor může mandelinka bramborová poškozovat i rajčata (zejména mladé vzcházející rostliny z přímých výsevů), lilek vejcoplodý (baklažán) a některé druhy lilkovitých plevelů (blíny, durmany, lilky, mochyně, rulíky a tabáky).
Latinsky (Trioza apicalis)
Dospělý hmyz je světle zelený s výrazně červenýma očima a průsvitnými křídly, přibližně velký jako mšice (asi 3 mm), avšak je skákavý. Vlivem sání larev i dospělého hmyzu se listy mrkve zkadeřují a stáčejí do klubka, avšak zůstávají zelené (vypadají jako u kadeřavé petržele), nebo jen slabě červenají. K uvedeným intenzivním deformacím listů dochází z důvodu vylučování toxických slin hmyzu do pletiv rostlin. Napadené rostliny zaostávají v růstu a vytvářejí jen podřadné kořeny, silné jen maximálně jako tužka. Za velmi škodlivý se považuje výskyt více než 50 dospělých merulí na 1 metru řádku mrkve.
Latinsky (Kakothrips robustus)
Tato třásněnka způsobuje značné škody na hrachu, ale i bobu zahradním a jiných bobovitých rostlinách, a to zejména za teplého počasí (v červnu a v červenci). Listy (především vrcholové), lodyhy, výhonky, poupata a lusky vlivem sání třásněnek žloutnou, deformují se, scvrkávají a vadnou. Napadené rostliny mají snížené nasazení lusků. Silně znetvořené bývají především lusky, v nichž se většinou nevytvoří semena nebo jsou podřadné kvality. Všechny posáté části rostlin jsou stříbřitého nádechu, s hnědými korkovitými skvrnami a s drobnými černými tečkami trusu třásněnek. Dospělé třásněnky jsou čárkovité, černé, 1 až 1,5 mm velké, jejich larvy mají barvu žlutou až světle oranžovou. Největší škody jsou způsobovány v suchém a teplém létě a na těžkých, utužených půdách. Kromě třásněnky hrachové mohou podobné škody způsobovat i jiné druhy třásněnek.
