Korovnice jsou mšice, které sají a škodí na jehličnatých dřevinách. Korovnice smrková a korovnice zelená způsobují hálky na bázích mladých výhonů, ve kterých jsou ukryty mšice. Korovnice pupenová - též k. šišticová vytváří hálky na koncích mladých, většinou bočních výhonů smrků. Korovnice douglasková je pokryta bílými voskovými výpotky a saje na jehlicích douglasky, které se vlivem toho deformují, krní a opadávají. Letorosty jsou pak žluté a zaostávají v růstu. Obdobné škody, avšak na jehlicích a mladých větvích borovic způsobuje vlnatá korovnice borová. Jehlice jedle jsou poškozovány vlnatou korovnicí kavkazskou a na kůře kmenů a silnějších větvích žije korovnice jedlová. Na kůře borovice vejmutovky pak žije korovnice vejmutovková.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená m. jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje m. svízelová. M. broskvoňová nebo m. hnízdotvorná způsobují svinování a deformace nejmladších listů broskvoní. Podobné příznaky na slivoních způsobuje zelená m. slívová, m. bodláková nebo m. švestková, která však napadá i broskvoně a meruňky. Zkroucení letorostů a svinování listů třešní je způsobováno výrazně černou m. třešňovou.
Tato mšice je hustě pokryta šedavým (modrošedým) voskovým popraškem. Kvůli tomuto typickému zbarvení je někdy nazývána "popelkou". Mšice většinou žijí v koloniích na spodní straně listů většiny brukvovitých rostlin. Ze zeleniny nejčastěji na hlávkovém zelí, především přehnojeném dusíkem a nedostatečně zásobeném draslíkem. Následkem sání mšic se listy deformují, žloutnou a při silnějším napadení dokonce zasychají. U hlávkové kapusty a zejména u zelí se nevytvářejí hlávky nebo tyto jsou podřadné kvality. Kromě těchto škod mšice zelná přenáší některé virové choroby a znečisťuje rostliny medovicí, která je následně přerůstána houbovými černěmi."
Vlnatka krvavá je mšice, jejíž bezkřídlé samičky jsou potkané dlouhými vlákny, takže kolonie této mšice vypadají jako chomáčky vaty. Vosková vlákna jsou přirozenou ochranou vlnatek proti jejich parazitům a predátorům. Během vegetace mšice sají na dřevnatých větvích, vyjímečně i na letorostech. Větve v místech sání se deformují a vytvářejí se na nich nádorky, které často praskají. Praskliny pak mohou být vstupní branou druhotných infekcí, především dřevokazných hub. Na starém dřevě vlnatka krvavá saje většinou na hojivém pletivu, které je vytvořeno na různých ranách. Silně napadené větve zaostávají v růstu a mohou uhynout, zejména jsou-li stromy nedostatečně hnojeny.
