Květilka zelná
Latinsky (Delia radicum)
Příznaky
Květilka zelná je jedním z nejobávanějších škůdců zeleniny. Je to druh mouchy, jejíž bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin, později i hlavní kořen. Rostliny následkem toho zpomalují svůj růst, vadnou, některé žloutnou, jiné červenají a většinou i hynou. Vždy se dají z půdy snadno vytáhnout. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura).
Vývoj
U tohoto hmyzu přezimují kukly (pupária) a to v horní vrstvě půdy. Dospělci první generace se líhnou v druhé polovině dubna a v první polovině května a jejich samičky kladou vajíčka ke kořenovým krčkům (bázím stonků) většiny brukvovitých rostlin. Druhá generace tohoto škůdce se vyskytuje v červenci až září.
Ochrana
Ošetření se provádí přibližně 14 dnů po výsadbě nebo po vzejití rostlin a to formou zálivky patřičně zředěnými přípravky v množství přibližně 80 až 100 ml zálivkové kapaliny k jedné rostlině.
Toto ošetření je účinné jen proti první generaci květilky zelné.