Larvičky tohoto škůdce vyžírají v květnu a v červnu v mladých plůdcích chodbičky směrem k jadřinci a jsou tak příčinou jejich "červivosti". Poškozené plody mají okrouhlý otvor a uvnitř jsou dutiny vyplněné černým trusem. Tyto plody většinou opadávají, ale škody jsou velmi často přičítány fyziologickému propadu plůdků. Známější jsou škody, ke kterým dochází v případech, že larvičky poškozují jen povrchová pletiva plodů. Plody pak sice rostou, ale na jejich povrchu je spirálovitá jizva zacelená korkovitým pletivem. Nejnáchylnější jsou zejména odrůdy Idared, James Grieve nebo Vista Bella a to především v sadech, kde se neprovádí žádná ochrana. Na hrušních příbuzná pilatka hrušňová (Hoplocampa brevis) vyžírá mladé plody, které následkem toho opadávají nebo jsou drobné.
Hnědé nebo žluté larvy (housenice) pilatky švestkové a pilatky žluté vyžírají dužninu a jádro (budoucí pecku) nově vzniklých plodů a tím způsobují jejich "červivost". Vnitřek poškozených plodů je pak vyplněn černým trusem a později kašovitou hmotou zapáchající po štěnicích. Jedna housenice v průběhu jednoho měsíce poškodí takto většinou 3 až 4 plody, které následkem toho opadávají. Tyto pilatky jsou příčinou toho častého jevu, že stromy slivoní jsou prakticky bez ovoce a to přesto, že bohatě kvetly. Tento jev a tím i význam pilatek v posledních letech stále nabývá na významu. Nejsou výjimkou případy, kdy je napadeno více než 90 procent plodů, přičemž prahem škodlivosti, kdy je již žádoucí cílená ochrana, je již výskyt 5 procent plodů s vajíčky pilatek. Kromě všech druhů slivoní (švestky, pološvestky, renklódy, slívy, mirabelky) mohou pilatky vzácně napadat i třešně a meruňky. Nejvíce je však napadána švestka Domácí velkoplodá.
