Na listech vznikají neohraničené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří, a to většinou od okrajů nebo špiček listů. Na spodní straně listů, na rozhraní zdravého a napadeného pletiva se za vlhkého počasí objevují nevýrazné povlaky houby. Napadené listy postupně odumírají. Původce plísně bramborové způsobuje i hnilobu hlíz. Hlízy pak mají na svém povrchu hnědé až stříbřitě šedé skvrny, které se částečně propadají. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotné hnilobě.
Na všech nadzemních částech vznikají nejprve šedozelené vodnaté skvrny, které se rychle rozrůstají a postupně hnědnou. Na listech jsou nejčastěji lokalizovány na jejich okrajích a ze spodní strany jejich okrajů se za vlhkého počasí nebo ráno vyskytuje bělavý porost houby. Skvrny postupně zasychají a během krátké doby usychají celé listy. V posledních letech se stále častěji objevují i hnědé skvrny na stoncích nebo na stopkách plodů nebo květů. Nejtypičtější jsou skvrny na plodech. Ty jsou zpočátku zelenohnědé a postupně se rozrůstají a tmavnou. Povrch skvrn je nerovný a na průřezu skvrny hluboko zasahují do středu plodů. Dužina napadených plodů je ztvrdlá, nekonzumovatelná. Napadené plody nedozrávají. Plísní bramborovou jsou polní (venkovní) kultury napadané více než kultury rychlené. Mezi jednotlivými odrůdami nejsou při silnějším infekčním tlaku podstatnější rozdíly. Příznaky plísně bramborové na rajčatech jsou často zaměňovány se septoriovou skvrnitostí rajčete (Septoria lycopersici) nebo s alternáriovou skvrnitostí rajčete (Alternaria solani).
Na všech nadzemních částech všech druhů a typů cibule (kuchyňská, šalotka, zimní, ale i některé okrasné česneky) vznikají nejprve rozptýlené žlutozelené skvrny, které se později pokrývají šedavým nebo hnědošedým povlakem houby. Tyto skvrny se postupně zvětšují, splývají a listy usychají. Poškozená pletiva jsou druhotně napadána jinými houbami ("černěmi"). Následkem redukce až úplné předčasné ztráty listů rostliny přestávají růst, vytvářejí malé cibule, které jsou velmi často i nevyzrálé se silnými krčky ("krkaté") a proto i neskladovatelné.
V našich podmínkách napadá plíseň okurková kromě všech druhů a typů okurek i cukrové melouny. Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.
Na listech vznikají žlutavé skvrny nebo drobné ohraničené skvrnky v okolí nervatury. Na spodní straně jsou tyto skvrny pokryty bělavým povlakem houby. Skvrny postupně zasychají a silně napadené listy opadávají. Napadené květy zasychají. Bobule jsou přímo napadány jen do velikosti 2,5 mm. Později mohou být napadány jen přes stopky. Poškozené bobule se deformují a zbarvují do šedozelena.
