Bakteriální skvrnitost ořešáku
Latinsky (Xanthomonas juglandis)
Příznaky
Na plodech vznikají nejprve vodnaté skvrny, které se rychle zvětšují, propadají a černají. Postupně vznikají velké nepravidelné černé skvrny, ohraničené vodnatým lemem. Skvrny postupují do plodů, kde postihují jádro, které zčerná a seschne. Při pozdním napadení není jádro zasaženo a postižen je jen zelený obal. Napadené plody většinou opadávají. Na listových čepelích vznikají nejprve drobné hranaté skvrny, které jsou vodnaté, později hnědé a nekrotické. Skvrny jsou ohraničené nervaturou a splývají ve velké hnědé plochy. Elipsovité nebo kruhovité skvrny mohou být i na nervatuře, listových řapících a na letorostech. V těchto případech může docházet i k zasychání vrcholů letorostů. Na okrajích skvrn se za vhodných podmínek vytváří zasychající bělavý bakteriální sliz.
Nevím jistě, zda můj problém odpovídá vyobrazeným fotografiím.
Prosím o vyhodnocení mé fotografie.
Vývoj
Bakterie přezimují v pletivech napadených letorostů, ne však ve spadaném listí a v půdě. Mohou být přenášeny i pylem, častěji však dochází rozšiřování vodou. Rozvoj a šíření choroby podporuje vlhké počasí, především na jaře. Nejprve dochází k infekci květů.
Ochrana
Výskyt choroby lze omezit ošetřením (nejlépe před květem ořešáku), které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu.
K ošetření se používají měďnaté přípravky CHAMPION 50 WP nebo KUPRIKOL 50.
Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Tato ochrana je účinná i proti antraknóze ořešáku.
