Na mladých listech broskvoní vznikají zpočátku mírně vypouklé žlutozelené, později červené skvrny nebo puchýře. Tyto skvrny se velmi rychle zvětšují, zduřují a tím deformují (zkadeřavují) listovou čepel. Na spodních částech napadených listů se v květnu vytvářejí bělavé povlaky houby. Zkadeřené listy zasychají a opadávají. Na plodech někdy vznikají červené skvrny s nepravidelným okrajem. Výjimečně je napadáno i dřevo leterostů. Tyto leterosty jsou pak kratší a deformované. Napadány mohou být jen mladé nerozvinuté listy do velikosti 1 až 1,5 centimetru. U napadených stromů je větší nebezpečí jejich poškození mrazy. Kromě broskvoní mohou být napadány i mandloně a broskvomandloně.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená m. jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje m. svízelová. M. broskvoňová nebo m. hnízdotvorná způsobují svinování a deformace nejmladších listů broskvoní. Podobné příznaky na slivoních způsobuje zelená m. slívová, m. bodláková nebo m. švestková, která však napadá i broskvoně a meruňky. Zkroucení letorostů a svinování listů třešní je způsobováno výrazně černou m. třešňovou.
Na mladých listech na koncích letorostů vznikají bílé skvrny, které se postupně zvětšují. Tyto listy se deformují, hnědnou a předčasně opadávají. Bílé skvrny vznikají i na letorostech, které se pak deformují, zastavují růst a od vrcholů zasychají. Nejvýraznější, i když méně časté, je poškození plodů, kde vznikají okrouhlé postupně se zvětšující skvrny, které jsou nejdříve bělavé, později hnědé. Dojde-li k časné infekci plodů, jsou tyto deformované a praskají. Nejnáchylnější jsou nektarinky, z běžných odrůd pak především odrůda Sunhaven. Napadány jsou však i mandloně a broskvomandloně. Stejný původce, ale jiná jeho forma, je původcem padlí na růžích.
Latinsky (Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta, L. persooni)
Příznaky
Na větvích a kmenech třešní, višní, meruněk a především broskvoní vznikají nekrotické, tmavě hnědé skvrny, které jsou zpočátku mírně propadlé, ale postupně se zvětšují a napadají i vodivá pletiva. Nekrózy vznikají nejčastěji v místě větvení, v okolí čípků, odumřelých větviček nebo v místech nejrůznějších poranění. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní houby. Části dřevin nad postiženými místy mají kratší přírůstky, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na postižených místech velmi často vzniká silný klejotok. U meruněk je tato choroba jednou z nejčastějších příčin tzv. "mrtvice" neboli apoplexie.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje několik druhů drobných (0,4 až 0,7 mm) svilušek, které žijí na spodní straně listů. Následkem sání jsou listy na lícní straně drobně skvrnité a postupně nabývají světlejšího, stříbřitého nebo bronzovitého zbarvení. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají a v následujících letech po přemnožení mají stromy nižší výnosy a méně kvalitní plody.
Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických "doutníků". Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.
