Mery na ovocných dřevinách
Latinsky (Psylla spp.)
Příznaky
Mery jsou savý hmyz. Jejich lepkavé výkaly jsou porůstány saprofytními "černěmi". Larvy (nymfy) mery jabloňové (P. mali) sají po vyrašení v úžlabí květních stopek a v mladých listových růžicích jabloní, vzácněji i kdouloní, jeřábů a hrušní. Následkem toho se brzdí kvetení a snižuje se výnos a kvalita plodů. Tato mera se nejvíce vyskytuje v chladnějších vyšších polohách a to především na starých vysokokmenech. Larvy mery skvrnité (P. pyri) sají především v paždích rašících listů na květních pupenech a později na vrchních stranách listů hrušní. Největší škody způsobují larvy druhé generace, které svým intenzivním sáním ucpávají průduchy listů s následným jejich odumíráním. Nepříjemným škůdcem hrušní je i mera ovocná (P. pyrisuga). Její larvy se vyskytují v koloniích výhradně na listech, které vlivem sání silně zakrňují. Tato mera nevylučuje medovici. Mera hrušňová (P. pyricola) může způsobovat až odumírání listů a květů hrušní.
Nevím jistě, zda můj problém odpovídá vyobrazeným fotografiím.
Prosím o vyhodnocení mé fotografie.
Vývoj
Mera jabloňová a mera hrušňová přezimují jako vajíčko na plodonoších. Mera skvrnitá má ročně tři generace a přezimuje jako dospělý hmyz pod kůrou různých dřevin. Mera ovocná přezimuje též jako dospělý hmyz, avšak má jen jednu generaci do roka.
Ochrana
Ochranu je možné provádět v rámci tzv. předjarního ošetření proti přezimujícím škůdcům nebo speciálními postřiky za vegetace podle výskytu (nejčastěji v květnu).
Proti přezimujícím vajíčkům i dospělcům mer je účinná souprava JARNÍ SOUPRAVA (Calypso 480 SC + Silwet L-77), která se aplikuje od rašení do začátku růžového poupěte.
