Tito drobní, žlutobílí, sklovitě lesklí a pomalu se pohybující roztoči žijí mezi chloupky a v záhybech nejmladších (srdéčkových) listů. Vlivem jejich sání, při kterém vylučují do rostlin pro ně jedovaté látky, se listy deformují, krnějí, svinují a tvrdnou. Při silnějším výskytu listy hnědnou a usychají. Napadené rostliny nasazují v následujícím roce podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou.
Latinsky (Mycosphaerella fragariae a Diplocarpon earliana)
Příznaky
I když se ve skutečnosti jedná o dvě odlišné choroby, příznaky jsou velmi podobné a ochrana shodná. V obou případech se jedná o okrouhlé skvrny, které jsou výrazně červenofialově lemovány a uvnitř zasychají. U tzv. bílé skvrnitosti listů jsou skvrny drobnější (maximálně 3 až 4 milimetry), se světlým nekrotickým pletivem uvnitř, u tzv. fialové skvrnitosti listů jsou skvrny větší, s hnědými středy. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se spojují a listy zasychají. Napadány mohou být i listové řapíky nebo květní stonky, kde skvrny mají protáhlý tvar.
Šedá hniloba (dříve plíseň šedá) je někdy podle anamorfního stádia houby, která ji způsobuje (Botrytis cinerea), označována též jako "botrytida". U jahodníku napadá především zrající a zralé plody, ale i nezralé plody, květy, květní stopky a listové čepele a řapíky. Na listech a stopkách způsobuje hnědé ohraničené skvrny a u květů je příčinou jejich zasychání a vadnutí. Nezralé plody hnědnou a zralé měknou, pokrývají se šedavým povlakem houby a hnijí. Jedná se o nejzávažnější chorobu jahod, která může způsobit i totální zničení veškeré sklizně.
