Tato choroba napadá především meruňky a višně, včetně okrasných višní (silně náchylná je např. višeň plstnatá). V menším rozsahu napadá i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se velmi často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin.
Latinsky (Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta, L. persooni)
Příznaky
Na větvích a kmenech třešní, višní, meruněk a především broskvoní vznikají nekrotické, tmavě hnědé skvrny, které jsou zpočátku mírně propadlé, ale postupně se zvětšují a napadají i vodivá pletiva. Nekrózy vznikají nejčastěji v místě větvení, v okolí čípků, odumřelých větviček nebo v místech nejrůznějších poranění. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní houby. Části dřevin nad postiženými místy mají kratší přírůstky, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na postižených místech velmi často vzniká silný klejotok. U meruněk je tato choroba jednou z nejčastějších příčin tzv. "mrtvice" neboli apoplexie.
Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických "doutníků". Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.
_peckovin1.jpg?thumb)
