Podle původce je tato choroba známá i jako pakustřebka rybízová. Od června vznikají na listových čepelí rybízů a angreštů žlutozelené, ostře ohraničené, 1 až 3 mm velké skvrny se světlezeleným okrajem, které od středů postupně nekrotizují. Počet skvrn se zvětšuje a skvrny splývají. Silněji napadené listy žloutnou, hnědnou a opadávají. Často dochází k úplnému předčasnému opadu listů a to ještě před uzráním bobulí. Výjimečně jsou napadány i listové řapíky, stopky květů a plodů a letorosty. Napadené rostliny jsou oslabovány, bobule na nich špatně vyzrávají a keře či stromky snadněji namrzají. Antraknóza patří k nejzávažnějším houbovým chorobám červených a bílých rybízů. Existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd (k silně náchylným patří např. "Fayův", "Heros", "Versaillský" nebo "Vierladenský").
Na lícní straně listů jsou viditelné žlutozelené skvrny. Na spodní straně listů v místě těchto skvrn jsou nejprve žlutooranžové prášivé kupky letních výtrusů, které se v průběhu června mění na hnědavé povlaky 1 až 1,5 mm vysokých sloupečků ("chloupků") zimních výtrusů. Napadené listy postupně žloutnou, zasychají a předčasně opadávají, a to často již před sklizní plodů. Vlivem toho dochází k postupnému snižování výnosů a ke špatnému vyzrávání dřeva, což má vliv zejména na následnou mrazuvzdornost rybízů. Nejvíce je napadán rybíz černý, ale může být napadán i angrešt, meruzalka a zejména kříženci černého rybízu s angreštem.
Vlivem tohoto mikroskopického roztoče (velikost přibližně 0,2 mm) vznikají na rostlinách rybízu velké (až 1,5 cm v průměru), zduřelé a kulovité pupeny (hálky), které na jaře neraší, ale hnědnou, zasychají a opadávají. Tento příznak je typický pro rybíz černý, avšak škůdce napadá i rybíz červený a bílý. Zde však nedochází ke zduření pupenů, ale invadované pupeny buď raší značně opožděně nebo nevyraší vůbec. V obou případech se u napadených rostlin postupně snižuje výnos vlivem redukce počtu zdravých pupenů. Kromě těchto přímých škod je vlnovník rybízový i přenašečem velmi nebezpečného virového zvratu rybízu (black currant reversion virus - BCRV), při kterém dochází nejen k morfologickým změnám (např. tzv. kopřivovité listy), ale i k degenerativním změnám květních orgánů a tím k tomu, že neplodí ani pupeny, které nejsou přímo poškozeny vlnovníkem. Jedná se o velmi nebezpečného škůdce, jehož škodlivost je v posledních letech na postupu. Velmi často je příčinou likvidace i velkých plantáží především černého rybízu. Škodlivost vlnovníka u červených a bílých odrůd často uniká pozornosti pěstitelů nebo je dávána v souvislost s jinými příčinami.
