Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soust
Tato choroba napadá především meruňky a višně, včetně okrasných višní (silně náchylná je např. višeň plstnatá). V menším rozsahu napadá i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se velmi často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená m. jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje m. svízelová. M. broskvoňová nebo m. hnízdotvorná způsobují svinování a deformace nejmladších listů broskvoní. Podobné příznaky na slivoních způsobuje zelená m. slívová, m. bodláková nebo m. švestková, která však napadá i broskvoně a meruňky. Zkroucení letorostů a svinování listů třešní je způsobováno výrazně černou m. třešňovou.
Latinsky (Lyonetia clerkella a Leucoptera malifoliella)
Příznaky
Podkopníčci jsou drobní motýlci, jejichž housenky poškozují listy ovocných dřevin (především jabloní, třešní, višní, slivoní, jeřábu nebo lísky) a dalších dřevin (např. hlohu). Housenky podkopníčka ovocného (Lyonetia clerkella) vykusují v parenchymu listů úzké hadovité chodbičky (miny), které se pozvolna mírně rozšiřují. Při přemnožení dochází k usychání listů a stromy z dálky vypadají jako spálené. Housenky podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) vykusují v listech okrouhlé plošné miny (podkopěnky, "komůrky") o velikosti 4 až 6 mm. Uvnitř min je spirálovitě uložený černý trus. Při přemnožení je celá listová čepel pokryta minami.
Na ovocných dřevinách přezimuje řada důležitých škůdců v různých vývojových fázích. Jedná se především o vajíčka nejběžnějších druhů svilušek, mšic, mer a píďalek, vajíčka nebo larvy štítenek a puklic, housenky obalečů a podkopníčka spirálového a motýli podkopníčka ovocného.
Latinsky (Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta, L. persooni)
Příznaky
Na větvích a kmenech třešní, višní, meruněk a především broskvoní vznikají nekrotické, tmavě hnědé skvrny, které jsou zpočátku mírně propadlé, ale postupně se zvětšují a napadají i vodivá pletiva. Nekrózy vznikají nejčastěji v místě větvení, v okolí čípků, odumřelých větviček nebo v místech nejrůznějších poranění. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní houby. Části dřevin nad postiženými místy mají kratší přírůstky, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na postižených místech velmi často vzniká silný klejotok. U meruněk je tato choroba jednou z nejčastějších příčin tzv. "mrtvice" neboli apoplexie.
Nejdříve na starších listech třešní a višní vznikají vínově červené, později hnědofialové, 1 až 2 mm velké skvrny, které jsou zpočátku difúzní, později ostře ohraničené. Počet skvrn se zvyšuje a často se spojují. Listy následkem napadení žloutnou nebo červenají, postupně nekrotizují, deformují se a opadávají a to většinou dříve než dozrají plody. Následkem toho letorosty špatně rostou a vyzrávají a snadněji namrzají. Velikost plodů se podstatně zmenšuje. Výjimečně dochází i k napadení stopek, listových řapíků a někdy dokonce i plodů. Nejvíce jsou napadány třešně, višně, mahalebky, ale i slivoně, meruňky, broskvoně, myrabolán nebo střemcha. Existují značné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Ke značně náchylným patří "Morela pozdní", "Morellenfeuer", "Fanal", "Kelleris" a třešeň ptačí.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje několik druhů drobných (0,4 až 0,7 mm) svilušek, které žijí na spodní straně listů. Následkem sání jsou listy na lícní straně drobně skvrnité a postupně nabývají světlejšího, stříbřitého nebo bronzovitého zbarvení. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají a v následujících letech po přemnožení mají stromy nižší výnosy a méně kvalitní plody.
Larvy této malé pestré mouchy způsobují všeobecně známou "červovitost" třešní a višní. Kromě nich však škodí i na střemše, dřínu, mahalebce a zimolezu. Vnitřek napadených plodů měkne, hnědne a zejména za vlhkého počasí hnije. Jedná se o nejzávažnějšího a nejrozšířenějšího škůdce třešní. Mnohdy bývají napadeny téměř všechny plody. Nejvíce napadány jsou plody sladkých, především pozdních odrůd.
Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických "doutníků". Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.