Latinsky (Monilinia laxa)
Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soust
_peckovin1.jpg?thumb)
Latinsky (Monilinia laxa)
Tato choroba napadá především meruňky a višně, včetně okrasných višní (silně náchylná je např. višeň plstnatá). V menším rozsahu napadá i třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se velmi často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin.
Latinsky (Aphididae)
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, zkrucování letorostů a deformace plodů. Různě zbarvená m. jitrocelová je příčinou deformací a typického zčervenání listů jabloní. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje m. svízelová. M. broskvoňová nebo m. hnízdotvorná způsobují svinování a deformace nejmladších listů broskvoní. Podobné příznaky na slivoních způsobuje zelená m. slívová, m. bodláková nebo m. švestková, která však napadá i broskvoně a meruňky. Zkroucení letorostů a svinování listů třešní je způsobováno výrazně černou m. třešňovou.
Latinsky (Lyonetia clerkella a Leucoptera malifoliella)
Podkopníčci jsou drobní motýlci, jejichž housenky poškozují listy ovocných dřevin (především jabloní, třešní, višní, slivoní, jeřábu nebo lísky) a dalších dřevin (např. hlohu). Housenky podkopníčka ovocného (Lyonetia clerkella) vykusují v parenchymu listů úzké hadovité chodbičky (miny), které se pozvolna mírně rozšiřují. Při přemnožení dochází k usychání listů a stromy z dálky vypadají jako spálené. Housenky podkopníčka spirálového (Leucoptera malifoliella) vykusují v listech okrouhlé plošné miny (podkopěnky, "komůrky") o velikosti 4 až 6 mm. Uvnitř min je spirálovitě uložený černý trus. Při přemnožení je celá listová čepel pokryta minami.
Latinsky (různí živočišní škůdci)
Na ovocných dřevinách přezimuje řada důležitých škůdců v různých vývojových fázích. Jedná se především o vajíčka nejběžnějších druhů svilušek, mšic, mer a píďalek, vajíčka nebo larvy štítenek a puklic, housenky obalečů a podkopníčka spirálového a motýli podkopníčka ovocného.
Latinsky (Pseudomonas syringae, Leucostoma cincta, L. persooni)
Na větvích a kmenech třešní, višní, meruněk a především broskvoní vznikají nekrotické, tmavě hnědé skvrny, které jsou zpočátku mírně propadlé, ale postupně se zvětšují a napadají i vodivá pletiva. Nekrózy vznikají nejčastěji v místě větvení, v okolí čípků, odumřelých větviček nebo v místech nejrůznějších poranění. Dřevo pod napadenou kůrou je hnědé vlivem toxinů, které produkují patogenní houby. Části dřevin nad postiženými místy mají kratší přírůstky, žloutnou, vadnou a postupně odumírají. Na postižených místech velmi často vzniká silný klejotok. U meruněk je tato choroba jednou z nejčastějších příčin tzv. "mrtvice" neboli apoplexie.
Latinsky (Blumeriella jaapii)
Nejdříve na starších listech třešní a višní vznikají vínově červené, později hnědofialové, 1 až 2 mm velké skvrny, které jsou zpočátku difúzní, později ostře ohraničené. Počet skvrn se zvyšuje a často se spojují. Listy následkem napadení žloutnou nebo červenají, postupně nekrotizují, deformují se a opadávají a to většinou dříve než dozrají plody. Následkem toho letorosty špatně rostou a vyzrávají a snadněji namrzají. Velikost plodů se podstatně zmenšuje. Výjimečně dochází i k napadení stopek, listových řapíků a někdy dokonce i plodů. Nejvíce jsou napadány třešně, višně, mahalebky, ale i slivoně, meruňky, broskvoně, myrabolán nebo střemcha. Existují značné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Ke značně náchylným patří "Morela pozdní", "Morellenfeuer", "Fanal", "Kelleris" a třešeň ptačí.
Latinsky (Tetranychidae)
Na ovocných dřevinách se vyskytuje několik druhů drobných (0,4 až 0,7 mm) svilušek, které žijí na spodní straně listů. Následkem sání jsou listy na lícní straně drobně skvrnité a postupně nabývají světlejšího, stříbřitého nebo bronzovitého zbarvení. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají a v následujících letech po přemnožení mají stromy nižší výnosy a méně kvalitní plody.
Latinsky (Rhagoletis cerasi)
Larvy této malé pestré mouchy způsobují všeobecně známou "červovitost" třešní a višní. Kromě nich však škodí i na střemše, dřínu, mahalebce a zimolezu. Vnitřek napadených plodů měkne, hnědne a zejména za vlhkého počasí hnije. Jedná se o nejzávažnějšího a nejrozšířenějšího škůdce třešní. Mnohdy bývají napadeny téměř všechny plody. Nejvíce napadány jsou plody sladkých, především pozdních odrůd.
Latinsky (různé druhy)
Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických "doutníků". Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.
