Brouci i larvy nejprve vykusují do listů otvory, později listy okusují od okrajů. Při silnějším výskytu mohou být listové čepele až zcela zničené (holožíry). Kromě brambor může mandelinka bramborová poškozovat i rajčata (zejména mladé vzcházející rostliny z přímých výsevů), lilek vejcoplodý (baklažán) a některé druhy lilkovitých plevelů (blíny, durmany, lilky, mochyně, rulíky a tabáky).
Na listech vznikají neohraničené, vodnaté, později hnědé skvrny, které se rychle šíří, a to většinou od okrajů nebo špiček listů. Na spodní straně listů, na rozhraní zdravého a napadeného pletiva se za vlhkého počasí objevují nevýrazné povlaky houby. Napadené listy postupně odumírají. Původce plísně bramborové způsobuje i hnilobu hlíz. Hlízy pak mají na svém povrchu hnědé až stříbřitě šedé skvrny, které se částečně propadají. Pletivo pod těmito skvrnami hnědne a často podléhá druhotné hnilobě.
