Háďátko zhoubné na česneku
Latinsky (Ditylenchus dipsaci)
Příznaky
Nejtypičtějším příznakem poškození česneku je houbovatění pletiv spojené s deformacemi celých rostlin. Silně poškozeno bývá zejména podpučí, které často praská a vyrůstá z něho omezený počet kořenů. Praskání a až vyhřeznutí podpučí je typické především pro cibuli kuchyňskou.
Vývoj
Háďátka, která jsou průsvitná, nitkovitá a viditelná pouze lupou, přezimují v zaschlých částech skladovaných rostlin, na rostlinných zbytcích nebo přímo v půdě, ale i na jiných hostitelských rostlinách (např. jetel, vojtěška, bob, fazol, hrách, brukvovité zeleniny, špenát, řepa, mangold a reveň). V půdě mohou přežívat i po dobu několika let bez přítomnosti hostitelské rostliny. Z půdy do rostlin pronikají průduchy, různými poraněními, ale i aktivně pokožkou pomocí speciálního ústního bodce. K rozmnožování háďátek dochází v rostlinách. Deštivé počasí a těžké půdy podporují výskyt a rozmnožování háďátka zhoubného.
Ochrana
Ochrana česneku se provádí v případech podezření na napadení sadby nebo v případě výsadby na plochy podezřelé ze zamoření háďátkem. Doporučuje se mořit i sadbu neznámého původu nebo při výsadbě na plochy z tohoto hlediska neznámé.
Ochrana se provádí mořením stroužků bezprostředně před výsadbou (namáčení stroužků po dobu 6 až 12 hodin). Mořicí jícha se používá zásadně jen jednou. Sadbu namořenou proti háďátkům je možné následně mořit i proti houbovým chorobám (nikdy ale ne opačně).
K moření se používá přípravek SULKA.