Tento "nosatý", šedohnědý, podlouhlý, 3 až 4 cm dlouhý brouk svým žírem způsobuje typické požerky na okrajích listů ve tvaru půlměsíce - tzv. zoubkování. Poškozován je především hrách, ale škodí i na bobu, fazolu, vikvích, vojtěšce a na různých druzích jetelů. K nejsilnějšímu poškozování rostlin dochází za chladného a suchého počasí již brzy na jaře (březen a duben), kdy rostliny mají pomalý růst a současně jsou ještě malé a proto i citlivější na poškození. Škodí však i larvy listopasů, které se vyvíjejí v nádorcích hlízkových bakterií na kořenech. Kromě nádorků ožírají i malé kořínky a do větších vykusují dutinky. Tím vším narušují výživu rostlin, především dusíkem. Nejvíce jsou poškozovány porosty v blízkosti zimních úkrytů brouků.
Tato třásněnka způsobuje značné škody na hrachu, ale i bobu zahradním a jiných bobovitých rostlinách, a to zejména za teplého počasí (v červnu a v červenci). Listy (především vrcholové), lodyhy, výhonky, poupata a lusky vlivem sání třásněnek žloutnou, deformují se, scvrkávají a vadnou. Napadené rostliny mají snížené nasazení lusků. Silně znetvořené bývají především lusky, v nichž se většinou nevytvoří semena nebo jsou podřadné kvality. Všechny posáté části rostlin jsou stříbřitého nádechu, s hnědými korkovitými skvrnami a s drobnými černými tečkami trusu třásněnek. Dospělé třásněnky jsou čárkovité, černé, 1 až 1,5 mm velké, jejich larvy mají barvu žlutou až světle oranžovou. Největší škody jsou způsobovány v suchém a teplém létě a na těžkých, utužených půdách. Kromě třásněnky hrachové mohou podobné škody způsobovat i jiné druhy třásněnek.
