Třásněnka hrachová
Latinsky (Kakothrips robustus)
Příznaky
Tato třásněnka způsobuje značné škody na hrachu, ale i bobu zahradním a jiných bobovitých rostlinách, a to zejména za teplého počasí (v červnu a v červenci). Listy (především vrcholové), lodyhy, výhonky, poupata a lusky vlivem sání třásněnek žloutnou, deformují se, scvrkávají a vadnou. Napadené rostliny mají snížené nasazení lusků. Silně znetvořené bývají především lusky, v nichž se většinou nevytvoří semena nebo jsou podřadné kvality. Všechny posáté části rostlin jsou stříbřitého nádechu, s hnědými korkovitými skvrnami a s drobnými černými tečkami trusu třásněnek. Dospělé třásněnky jsou čárkovité, černé, 1 až 1,5 mm velké, jejich larvy mají barvu žlutou až světle oranžovou. Největší škody jsou způsobovány v suchém a teplém létě a na těžkých, utužených půdách. Kromě třásněnky hrachové mohou podobné škody způsobovat i jiné druhy třásněnek.
Vývoj
Larvy třásněnky hrachové přezimují v půdě. Vylíhlí dospělci pak od května kladou vajíčka na vegetační vrcholy, do květů a na mladé lusky. Od července se larvy stěhují do půdy k přezimování. Škůdce má ročně jen jednu generaci.
Ochrana
Ošetření se doporučuje v oblastech s pravidelným výskytem, při pozdních kulturách a v porostech odrůd hrachu s delší vegetační dobou.
Nejúčinnější ošetření je před květem hrachu.