Dospělý hmyz je světle zelený s výrazně červenýma očima a průsvitnými křídly, přibližně velký jako mšice (asi 3 mm), avšak je skákavý. Vlivem sání larev i dospělého hmyzu se listy mrkve zkadeřují a stáčejí do klubka, avšak zůstávají zelené (vypadají jako u kadeřavé petržele), nebo jen slabě červenají. K uvedeným intenzivním deformacím listů dochází z důvodu vylučování toxických slin hmyzu do pletiv rostlin. Napadené rostliny zaostávají v růstu a vytvářejí jen podřadné kořeny, silné jen maximálně jako tužka. Za velmi škodlivý se považuje výskyt více než 50 dospělých merulí na 1 metru řádku mrkve.
Na všech nadzemních částech (listy, řapíky, stonky, květenství i plody nažky) především petržele a mrkve (ale i fenyklu, celeru a řady planě rostoucích mrkvovitých rostlin) vznikají bělavé, moučnaté povlaky houby, které se postupně zbarvují do špinavě hnědošeda. Později se na těchto povlacích objevují velmi drobné, tmavé, kulovité plodničky. Napadené části jsou křehké, zabarvují se do šedozelena a špatně rostou. Největší škody jsou způsobovány v letech se suchým a horkým létem. Napadená nať není použitelná ke kulinářským účelům ani ke zkrmování (nebezpečí střevních kolik).