Nejznámějším projevem nedostatku vápníku je fyziologická (též hořká) pihovitost (resp. skvrnitost) jablek, při které vznikají pod pokožkou plodů propadlé ostrůvky nahnědlého a hořkého pletiva. Porucha se vyskytuje zejména na mladých stromech nebo u velkých plodů a to především u citlivých odrůd. U zeleniny je relativní nedostatek přijatelného vápníku příčinou velmi časté suché hniloby konců plodů rajčete a papriky, ale i neinfekční nekrózy vnitřních listů hlávek zelí, neinfekční okrajové nekrózy (spály) listů (např. salátu nebo košťálovin), neinfekční nekrózy vnitřních suknic cibule, neinfekční tečkovitosti listů pekingského zelí, propadání a hnědnutí středů růžic květáku nebo neinfekčního hnědnutí poupat brokolice.
Lícové strany listů napadených rostlin postupně získávají světlejší až žluté zbarvení (u fazolu pak někdy i bělavé až stříbřité), přičemž žilnatina (nervatura) zůstává zelená. Spodní strany listů jsou pokryty jemnou pavučinkou, ve které se pohybují velmi drobní (0,5 mm) nazelenalí nebo žlutí "pavoučci" s červenýma očima, kteří zde sají. Tím dochází ke zvýšenému odpařování a k poruchám růstu rostlin v důsledku vylučování toxických slin. Silněji napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou. Sviluška chmelová napadá mnoho druhů rostlin. Ze zeleniny jsou to především rychlené lilky (baklažány), okurky a ostatní tykvovité druhy (tykve, melouny, cukety, patizony), papriky, rajčata a fazol.
